ZLATÝ RETRÍVR

Dnes jsme vyrazili zkusit štěstí na další WT pořádané RK CZ v Milovicích. Maybísek pracoval tenktokrát suprově, akorát nám opět dělala problémy dohledávka, udržet ho na malém prostoru je velká dřina.. Věděli jsme, že jsme tentokrát žádnou nulu neobdrželi a tak jsme netrpělivě čekali na vyhlášení výsledků: Maybísek skončil na krásném 4. místě, ale bodově žádná sláva: 55 (80). Ale pro nás to byl opět velký úspěch!!!

V nové roce jsme hned začali tréninky, největším přínosem pro nás bylo trénování s Míšou T., byli jsme moc rádi, že k nám opět zavítala z Belgie a udělala si čas. Bylo to pro nás moc a moc poučné. No a tréninky u Ilonky pod Bezdězem jsme situovali na aportování zvěře, nad kterou náš Maybísek neustále přemýšlí, jak jí vzít do mordy. více foto: http://www.rajce.net/a10902411

21.01.2015 jsme oslavili Maybeho 2. narozeniny, navážili jsme 36,50 kg. Takže Maybísku, hlavně zdravíčko!!!

6.12.  jsme si stihli s Maybískem zajet opět na výjezdový Lipník s Jindrou, cvičení bylo moc fajn a budeme se zase těšit na příští. 28.12.2014 pořádal Výcvik retrievrů opět zábavné Silvestrovské cvičeníčko a tak jsme nemohli chybět. Sešlo se nás 72 cvičících retrívrů, spousta kamarádů, známých z výcviků a vůbec to bylo moc a moc fajn, až na to, že bylo -8 stupňů. Ale i tak jsme si to moc užili a vydrželi až do konce. Disciplíny byly jak pro pejsky tak pro páníčky, o zábavu nebyla nouze. Takže se budeme opět těšit na další Silvestrovské cvičení. foto od Magdy: http://www.rajce.net/a10842128 

Pod hlavičkou Výcviku retrievrů v Praze Kolodějích jsme se zúčastnili hned dvou výjezdů do terénu. 22.11. v sobotu jsme měli setkání na benzince u Benátek s Jindrou, odkud jsme přejeli kousek za Jiřice do lesa, kde probíhal výcvik, bylo to cvičeníčko na povelovou techniku, hodně prvků bylo z WT a dost dobře jsme procvičili povel "dopředu" a dohledávku. Maybísek byl dnes super, nedělal ani žádné boty  . Počasí vyšlo a i naše cvičící skupinka byla úžasná. A aby toho nebylo málo, tak další týden 29.11. jsme se vydali až do Dobrého Pole, kde jsme již střídali ranní skupinku, bylo nás celkem 12, takže jsme se rozdělili na skupinky po 6 a já s Maybískem jsem cvičila tentokrát s Hankou (byla super  ). Jel s námi i páníček a ještě že jel, dělal nám hazeče a střelce, takže jsme za dvě hodiny pilného výcviku udělali spousta disciplín, které se opět zakládali na povelové technice "dopředu" a poté na dohledávce, dokonce jsme zkusili i "walk-up", ale to jsem Maybíska jistila vodítkem, neustál by to a kazil by to ostatním. Je ještě stále moc a moc divoký a nejraději by všechny disciplíny plnil jen sám. Celkově ale pracoval moc hezky, vždycky všechno donesl, dohledal a krásně reagoval na povely. Dnes jsem na něj byla opravdu moc pyšná!  Byl úžasný  Pravdou je, že byla dost ošklivá zima, bez kulichů a rukavic ani ránu, takže jsme dorazili domů kolem třetí hodiny odpoledne a zbytek dne jsme strávili u grogu doma v obýváku. Doufáme, že se nám ještě v prosinci podaří zrealizovat nějaký pěkný výjezd. Bylo to moc prima!

Vzhledem k tomu, že jsme se již jednou zúčastnili WT v Kostelních Střimelicích a moc se nám prostředí líbilo a navíc to byly poslední zkoušky tohoto roku, tak jsme se taky přihlásili. Netušili jsme kolik tu potkáme známých, hlavně tu bylo velké zastoupení "Kolodějského výcviku", včetně obou výcvikářek: Evy i jindry.  Maybísek byl přihlášený do třídy "E", celkově startovalo 18 pejsků. Vylosovali jsme si číslo 11 a tím pádem začali ve druhé skupince jako druzí. Byla jsem ráda, že jsem ve skupince byla se známými a tak čas rychle utíkal. První disciplína byl marking do kopce a byl opravdu dlouhý. Maybísek ho zvládl bravurně, šel úplně napřímo, jen malilinko dohledal, čapl dummík a hurá ke mě! Obdrželi jsme od M. Rytíře 18 bodů. Byla jsem moc šťastná, že již nad dummíkem nešpekulovat, zda přinést, či ne! Při první disciplíně jen z naší skupinky tři odešli s nulovým hodnocením. Byl opravdu těžký! Druhá disciplína byla rušivý marking z kopce, otočka k lesu a po výstřelu zaslání vpřed na dohledávku v lese. Moje velká chyba byla, že když jsem Maybíska otáčela k lesu, nezkontrolova jsem si, zda se dívá na moji ruku, hlavou stále sledoval rušivý marking a tudíž při mém vyslání, neběžel do lesa, ale tryskovou rychlostí pro dummíka dole, samozřejmě se nenechal stopnout a s velkým nadšením mi dummíka donesl, mohla jsem ho tedy ještě vyslat do lesa na dohledávku, s čímž neměl nejmenší problém a dohledal i vzorně donesl dummíka z lesa. Jenže hodnocení "nula", protože neměl nosit dummíka z rušivého markingu, takže mi bylo jasné, že dnes odejdeme s celkovým hodnocením "neobstál". Moje veliká chyba! "Vždy před vysláním psa se dívej, zda-li tě sleduje a nekouká, co kde lítá!", toto byla slova Míši Tomcové a dalších a dalších výcvikářů, co mi toto vštěpovali. Šli jsme do myslivecké chaty na oběd, suprový gulášek a potom na další disciplíny. Tentokrát to byly zase rušivé markingy, ale na blízko, odhodily se se střelbou a velkým lomozením tři dummíci, poté otočka o 180 st., následoval výstřel v houští a já vysílám Maybíska vpřed. Vlítl do houští, pískám hledej, najednou z houští vylítl a hnal se pro dummíka za mě, které ustál předtím. No nic, dummíka mi přinesl, mohla jsem ho vyslat ještě do houští, ten mi také přinesl, ale hodnocení nula, protože není poslušný a přinesl zase to, co neměl. Poslední disciplína byla složená ze dvou dohromady, takže chůze u nohy, otočka vpravo, výstřel s markingem, já jdu pro dummy. Otočka vlevo a dlouhý marking z kopce, vysílám Maybíska, jde napřímo, ale ejhle odchyluje se, naštěstí reagoval na stopku a moje povely, takže v pohodě donesl, akorát nám paní Černá strhla 6 bodíků za to, že nešel napřímo a chtěl si někde čuchat, tudíž 14 bodů, z první půlky nám strhla bodíky 2, že prý nešel korektně u nohy, takže 18 bodů. Celkově jsem byla s Maybískovým výkonem moc spokojená a to hlavně proto, že jsme snad prolomili naše přinášení, které si nějak v létě pokazil a stále mě s ním zlobil. Celkově jsme i dvěma nulami nasbírali 50 bodů z celkových 100., takže to zase tak špatné nebylo, ale mohlo být lepší. Alespoň jsme zjistili, co trénovat a na co se zaměřit. Byl to moc prima "výcvikový" den ve společnosti fajn lidí a i počasí bylo úžasné, protože po 11. hodině nám vylezlo sluníčko. Takže věřím tomu, že se zase do Kostelních Střimelic někdy vratíme!